Členové Fotoklubu

Vítáme vás mezi námi. Ve skupině lidí, co si rádi hrají se světlem, emocemi, barvami… Postavili jsme si tady malý kousek utopistického fotografického světa.

Máme ateliér, techniku a hlavně fantazii, spoustu snů a plánů a navzájem se podporujeme v jejich dosažení. A užíváme si to, protože kdo si hraje, nezlobí.

Karel Fous

Fotím asi od 14 let, s různou intenzitou v různých obdobích. Přesto se stále cítím jako začátečník. První foťák by od mámy, který jej dostala v roce 1945. Já asi o třicet let později. Dodnes jsem vystřídal asi šest mašin, jsem věrný. Do základů focení a vyvolávání mě zaučil skvělý skautský vedoucí RNDr. Jarmil „Doktor“ Světlý.
Mám rád krajiny. Můj nedostižný fotografický vzor je Ansel Adams. A taky mám rád šerosvit holandských mistrů 17. až 19 století, od Honthorsta a Rembrandta po krajináře.

Daniel Szabo

Aktivně fotím od června roku 2019 zajímám se hlavně o street photography, portréty, akty, zachycení emocí
a když mě přepadne vize při poslouchání hudby tak se ji snažím zrealizovat v photoshopu.
Rád bych měl jednou své malé studio kde všechny ty nápady budu tvořit.
Mít nějaké dílo na zdi nebo aby ho někdo na té zdi chtěl to by bylo opravdu super.
Je to dlouhá cesta která mě těší, fotografování mi pomáhá v osobním růstu, hlavně v komunikaci,
navazování nových vztahů, rád bych učil i další budoucí fotografy a dělal přednášky.

Petr Sládek

Fotografování se s určitými přestávkami věnuji od malička. U nás doma byl vždycky nějaký foťák, ale ten svůj první vlastní jsem dostal k narozeninám v roce 1977.
Fotky jsem si vyvolával sám – buď doma a nebo ve škole ve fotokroužku. Focení je pro mně relax – někdo chodí chytat ryby, já courám a lovím fotky. Miluju večerní záběry, baví mě fotit momentky.

Markéta Vinařová

První zrcadlovku jsem si koupila na podzim 2018, kdy jsem se potřebovala dostat z nudy kancelářské práce k jinému oboru. Přáním by bylo časem mít focení alespoň částečně jako formu obživy :-). V rámci kurzu, kam jsem se přihlásila, jsem si vyzkoušela žánry od produktu přes reportáž až k portrétu. Bavil by mě street, ale nemám odvahu vlést lidem “až do obličeje”. S tím se ale u svatby počítá, takže teď zkouším fotit hlavně ty abych pro street získala odvahu :-).

Vendula Sobotková

Ačkoliv jsem stále fotograf začátečník, tak jsem si jistá, že tahle láska mi vydrží napořád. Nejvíce mě baví fotit portréty, ale ráda fotím i zvířata, přírodu, krajinu a další věci, které mě fascinují.

Rebeka Harrisova

Zachycovat realitu přes hledáček digitálního fotoaparátu jsem začala, když mi bylo 13 let. Dokumentovala jsem vše kolem mě, postupem času jsem se však začala zaměřovat na fotografování lidí. Nyní, o sedm let později, jsem studentkou fotografie na vysoké škole, kde se učím především teorii. Praxi a znalosti získávám vlastními zkušenostmi “v terénu”, kdy fotografuji buď pro někoho jako zakázku, či pro svojí radost.

Martin Fiala

Jsem nadšenec do fotografie jako takové. Jak už to bývá, začal jsem focením krajin a přírody, kterou částečně fotím pořád, ale postupem času jsem se začal více věnovat portrétní a lifestylové fotografii. Nejraději
fotím portréty v přirozeném světle, ale nevyhýbám se ani focení v ateliéru, kde si podmínky a světlo namodeluji podle svých představ. Vystudoval jsem polygrafickou školu tudíž je pro mne postprodukce stejně důležitá jako samotné focení.

Jana Rotterová

Pro mě je fotografie nejen o uplatnění talentu a vzdělání, možností vyjádření se bez nutnosti promluvit a sdílení vnitřního pohledu na vnější svět, ale i jistý druh závislosti, která se na první pohled jeví jako nevinná..

Petra Palečková

Od mládí mám potřebu pořád něco někde dokumentovat, zachycovat, abych se mohla za nějaký čas podívat na to, co bych třeba už dávno zapomněla. Ráda si prohlížím fotky, jsou skvělým nosičem vzpomínek a emocí. Když jsem se stala maminkou, moje potřeba dokumentovat ještě vzrostla. Koukala jsem okolo sebe a říkala si, jak to někteří fotografové dělají, že dokážou vytvořit tak nádherné fotky, chci to taky umět! A tak se učím a inspiruji od ostatních, snažím se rozvíjet sebe sama a posouvat se dál.

Lenka Louženská

Ačkoliv jsem se focení nepřímo věnovala od dětství, skutečnou cestu jsem si k pravé fotografii našla teprve před rokem. Zprvu čistě jako únik před nudnou šedí kancelářské práce, později po ochutnání skutečné portrétní fotografie, i jako svou další profesi.

Marco Zilli

I’m italian moved from Rome to Prague for a job almost by chance, I always loved to take pictures of people, animals, places, but I’m fascinated by advertising photos. I stopped taking pictures for a long time, and now I started again as soon as I saw Antonin masterpieces!

Jakub Trávník

Focení je mým koníčkem. Nejvíce mně baví fotit lidi a krajinky nebo města. A tak si říkám, že to dám dohromady a budu víc fotit aranžované portréty v krajině. Rád zachycuji to, co už nepůjde znovu vyfotit. Krajina se mění, je víc zastavěná. Lidi se mění. Fotky zůstávají jako svědectví o jejich kráse.

Lucie Sládečková

Focení je pro mě relax. Nejraději zachycuji momenty ze života, ať už se týkají dětí, náhodných situací či překvapení.
Začínala jsem s krajinou, sportem, a nyní se více zaměřuju na portréty, lifestyle, boudoir, a rodinné focení .
Chtěla bych se naučit více fotit v ateliéru, vnímat světlo a pochopit focení po technické stránce.

Petr Holouš

Fotím jako amatér již dlouhou dobu, protože jsem v důchodu a mám více času, tak bych jsem se chtěl zdokonalit, aby se mi mozek nezakrněl. Celý život jsem byl řidičem kamionu a autobusu tak že jsem neměl čas na focení. Baví mě fotit portréty . Rád bych byl u Vás v klubu abych se pole vašich rad zdokonalil.

Ondřej Duchoň

Fotografování je mým koníčkem již celou řadu let, ale teprve příchod a dostupnost digitální fototechniky mi přinesla svobodu tvorby a zbořila omezující mantinely. Fotím vše co mě zaujme kolem sebe a o čem jsem přesvědčen, že to za fotku stojí. Nejraději fotím halové sporty, ale není mi cizí ani fotografování zvířat a rád odhaluji tajemství makro fotografie i portrétů.

Hanka Kurilová

Miluju krásné fotky. Fotky nad kterými zůstávám stát, znovu se k nim vracím a jsem do nich úplně vtažená. A tak to začalo. Před několika lety jsem si uvědomila, že přesně to je to, co chci dělat. Vytvářet krásné fotografie. A začala jsem se to učit a zkoušet.

Antonín Lavrenčík

Antonín Lavrenčík je profesionální portrétní fotograf a lektor se sídlem v Praze. Úzce se specializuje na žánr portrétní fotografie. Působí ve vlastním „Ateliéru v továrně“ v pražských Vysočanech.

Barbora Biňovcová

Bára není jen charismatická nádherná modelka, ale i talentovaná fotografka. Fotografuje „Emocionální portrét“, jak tomuto žánru sama začala říkat. Její „close up“ portréty jsou nezapomenutelné, emocemi nabité, barevně vytuněné obrazy. Bára má svůj vlastní rukopis a její fotky poznáte na sto honů.